Natálie Anna Černá o letní přípravě a aktuálním dění
Natálie působí u ženského týmu již druhou sezónu. Podívejte se na její odpovědi na otázky týkající se letní přípravy a celkového působení v FK Teplice.
Jaké byly tvoje první dojmy a pocity po návratu na tréninky po letní pauze?
Na tréninky jsem se strašně těšila. Baví mě nové výzvy a vím, že tato příprava je po fyzické stránce náročná. Fotbal mi celkově chyběl. Cítím se po letní pauze odpočatá a připravená pokračovat ve stejném režimu, který jsem měla na jaře.
Působíš u ženského týmu už druhou sezónu, jak se tu cítíš?
Cítím se tady velmi dobře. Ženy mě přijaly, a díky tomu se cítím sebevědomější na hřišti a uvolněnější mimo něj. V podzimní části minulé sezóny to pro mě bylo opravdu náročné — opustit dorostenky, být součástí nového kolektivu, ale především se adaptovat na fotbal, který je oproti dorostenkám opravdu jiný — drsnější, rychlejší, techničtější a fyzicky náročnější. V zimní přípravě jsem se ale opravdu snažila na sobě makat a vybojovat si místo v týmu. V takovém duchu jdu i do další sezóny a budu se snažit ukázat svůj plný potenciál.
Jak bys zhodnotila dosavadní průběh přípravy? Probíhala pro tebe v pohodovém tempu, nebo byla náročnější?
Příprava náročná byla, ale přesně taková, jakou potřebujeme. Každým tréninkem se posouváme dopředu a připravujeme se na jakékoli možné herní situace.
Soustředění v Dolní Poustevně – bylo zaměřené spíš na kondici, nebo na herní taktiku? A jak sis ho užila?
Soustředění podle mého názoru bylo zaměřené převážně na herní taktiku, protože kondici jsme si celý červenec budovaly samy podle individuálního plánu. Trenér se soustředil na věci, které by rád v nadcházejících zápasech viděl a které nás herně posunou dál. Soustředění bylo celkově moc fajn — sice náročné, ale cítím, že nás herně posunulo a ještě víc semklo.
Co tě během přípravy nejvíc bavilo a co naopak bylo největší výzvou?
Určitě mě baví společné chvíle s nově příchozími dorostenkami, se kterými jsem dříve v Teplicích odehrála tři roky. Je fajn být zase spolu na hřišti a navázat na to, co jsme spolu už zažily v dorostu. Největší výzvou pro mě byla fyzická náročnost některých tréninků, ale vím, že právě ty mě posouvají dál a pomáhají mi dosáhnout cíle, který mám.
Cítíš, že se tým oproti loňsku posunul herně i v týmové atmosféře?
Rozhodně ano. Herně jsme jistější, víc si věříme a dokážeme se navzájem podpořit v těžkých situacích. Po trénincích, soustředění i memoriálu je vidět, že atmosféra je skvělá a věřím, že bude už jen lepší.
