Zdenko Frťala: Letos to bylo dramatické, ale kluky neopouštěla víra

Po loňské sezóně jsme se v týdeníku bavili o tom, jestli se ti povede po sezóně trochu vydechnout. I letos to asi muselo být hodně náročné na nervovou soustavu a nebude snadné se zrelaxovat, že?

Já to slovo odpočinek vnímám spíš aktivně, takhle bych to řekl. Jedna věc je jít na procházku se psem, nebo se věnovat teď už i vnoučatům, ale neumím si představit, že bych den, dva nemyslel na fotbal. Rodina tě také potřebuje, bez ní by nešlo toto povolání vůbec dělat, ale já vnímám rodinu i tu fotbalovou. Jsem asi blázen, ale dělám pro ni vše a chci, aby to naši hráči, a i zaměstnanci a prostě všichni kolem klubu vnímali takovým rodinným způsobem. Letos to bylo dramatické, řešili jsme výsledky i herní formu, některé zápasy jsme nezvládli v závěru. Musím ale ocenit kluky, kteří to nevzdávali, a stále věřili, že si to v závěru uhrajeme a zachráníme se sami. Víra je neopustila ani když jsme dlouho nevyhrávali a sbírali jen body za remízy, které ale byly nakonec velmi důležité.

To semknutí vlastně přineslo čtyři výhry v řadě. Je to tedy důkaz síly týmu a zdravé kabiny, že se kluci dokázali takto semknout?

O tom vůbec nepochybuji, to je základ fungování vzájemných vztahů a té chemie v kabině. My jsme na kluky dbali, abychom byli připraveni na to, že se to může stát. Naše liga je tak náročná, že kromě tří, čtyř týmů, které mají nadstandardní, kvalitní hráče, může opravdu každý přehrát každého. Když Zlín porazí Plzeň, tak to asi veřejnost překvapí, ale je to dalším důkazem vyrovnanosti. Takže proto rozhodují ty detaily, ať jsou to chyby, zranění, či karty. Pro lidi to je dramatické, ale pro nás, pro trenéry jsou to prostě někdy nervy drásající situace. Samozřejmě je to součástí naší profese a musíme se naučit tomu nepodlehnout. Znovu musím poděkovat sportovnímu vedení a panu majiteli, že nepanikařili, že v nás věřili, i když jsme přišli o šanci projít do prostřední skupiny. Zvládli jsme klíčové zápasy, byli jsme v nich psychicky odolní. I proto neustále děkuji našim fanouškům, kteří na každé utkání přišli s tím, že nám budou do devadesáté minuty nápomocni jako ten dvanáctý hráč. Určitě je to i jejich zásluha, že jsme nadstavbu zvládli výsledkově dobře.

Fanoušci Teplic o tobě vědí, že tu mentální stránku řešíš pravidelně během sezóny. Pravidelně se bavíš s hráči, teď na konci ročníku máš pohovory s kádrem ty i Štěpán Vachoušek. Otočil tyto debaty závěr ligy alespoň trochu do pozitiva, vidíte nějaký progres?

Byli jsme kritičtí, hodně kritičtí. Kluky jsme ale za spoustu věcí, které jsem již zmiňoval, také ocenili. Hlavně za to, jak i v těch pozměněných sestavách do hry zapadli i ti hráči, co neměli tolik startů. Krásný příklad byl i poslední zápas, byť v něm v uvozovkách o nic nešlo. Zapadl do toho Laco Takács, nebo i Lichty. Komunikace je pro mě každopádně základem, nevyhýbám se konstruktivní kritice. Pokud ji někdo nepřijímá, je sám proti sobě. Některé věci se ale musí řešit až po sezóně, což i kluci respektovali.

Na sítích a v médiích nakonec stejně nějaké příběhy vznikly, hlavně před zápasem s Duklou, byť to bylo hodně dezinterpretováno…

Musím říct, že já nečtu noviny. Ta bublina nějak vznikla a já najednou slyšel tři hodiny před zápasem, že hrajeme s dorostem a sázkovky na to reagují. Sám jsem se tomu zasmál, my bychom ligu nechtěli nějak ovlivňovat. Zdůrazňuji ale, že je normální v posledních kolech sestavu obměnit. Lidé v tom ale hledají senzaci. Nikdo mi v rámci klubu za dobu mého působení nesahal do sestavy, ani jsem neměl nějaký náznak, že by to přišlo.