Obrázek článku

Jakub Mareš: Šel jsem do utkání přes bolest

Teplický útočník Jakub Mareš se do zápasu s Zlínem po dlouhé pauze způsobené zraněním při zápase v Liberci. Bolest sice teplického kapitána stále trápí, ale i přesto už chtěl pomoci svým kolegům přímo na hřišti. Teď však bude muset stejně znovu stát v Jablonci, protože si připsal čtvrtou žlutou kartu.

Jak hodnotíš zápas se Zlínem, berete bod?
V naší situaci nebereme! Potřebujeme vyhrát a získat tři doma, kór doma. Viděli jsme, že Zlín šest zápasů prohrál. Byla to od nás ale strašná křeč. Oni sem přijeli bránit v bloku. věděli, že na Vukyho nahoru nakopávat nechceme. Byl to hrozný zápas na koukání. Ani jsme si nevytvořili šanci.

Jak je to možné?
Samozřejmě, známe ho, trénujeme na něm. Nechceme se ale vymlouvat na hřiště. My jsme v situaci, kdy nechceme jít dolů. Hřiště nás neomlouvá, ani když si doma nevytvoříme žádnou šanci.

Čím je to zapříčiněno?
Nechci to hodnotit. Sice jsem měl nadhled, ale nebyl jsem na hřišti. To pro mě bylo hrozné. Prostě jsme v křeči. Musíme to ubojovat.

Po návratu přišlo hned vykartování za čtyři žluté karty...

Šel jsem tam natvrdo. Nekoukám nalevo, napravo, nekalkuluju. Prostě nebudu hrát, pak budu hrát za 14 dnů s Budějovicemi.

Přeci jen bude aspoň čas doléčit zranění...

Samozřejmě, je to lepší varianta. Já s týmem ani moc nenatrénoval. Teď mám 14 dní čas, tak věřím, že se to zlepší, že toho hodně natrénuji. Pořád se mě to drží. Rozhodl jsem se do utkání jít přes velkou bolest. Chci se nachystat na poslední zápasy, ty budou extra důležité.

Nemáte v tuhle chvíli žádného zdravého typického útočníka, zažil jsi to někdy?

To jsem nezažil. Je to shoda náhod. Říká se, že když se to…, tak se to … pořádně. Vuky je jiný typ hráče, než jsem já nebo třeba Řízek. Zlín to věděl, hlídal si ho. Věděl, že Vuky není hlavičkář ani silový typ.

Snažíš se mu nějak radit?

Neradím, možná v zakončení. Hráč to musí mít v sobě. On maká, šance si vytváří. Škoda, že je nedá, jako třeba v Brně. My hlavně musíme hrát, abychom si na hřišti dovolili jeden na jednoho. Pak je z toho tak křeč, když místo odvahy, průniku do vápna, spíše centrujeme.

Jste nervózní z toho, že se sestupovým příčkám nemůžete pořádne utrhnout?

Chtěli jsme to se Zlínem za každou cenu urvat, asi to ale bylo v hlavách. Máme 8 standardek, ani z toho si nevytvoříme šanci. Musíme makat a věřit, že někde vyhrajeme. Musíme jít do toho pozitivně, s negativním přístupem přihází křeč. To by nebylo dobré.

Jaké bylo si po delší době zahrát před fanoušky?
Všichni víme, jaká je situace v republice a ve světě. Není to nic příjemného, když diváci nejsou, nebo jich je jen pár. Já jsem typ hráče, který potřebuje lidi. Dnes jsme divákům ale neukázali vůbec nic. Je to k zamyšlení.

Stínadla TV