Matyáš Kozák: Doufám, že obstojím a vyjde to
Dorostenecký střelec Sparty Matyáš Kozák trénuje s Teplicemi. 19letý fotbalista, který dal v minulé sezoně dorostenecké nejvyšší soutěže 21 branek, je velkou naději tuzemské kopané. Na severu Čech ho čeká sbírání ostruh mezi dospělými. „Byla to moje jasná volba,“ říká jmenovec dalšího sparťanského kanonýra Libora Kozáka.
Jakou jsi měl poslední sezonu?
Na podzim jsem dal 21 gólů, pak přišlo zranění kotníku. Měl jsem s ním trošku problémy, ale teď už jsem na sto procent zdravý a připravený.
Prý jsi měl ohledně gólů nějakou sázku.
Ano, s kondičním trenérem. Šlo o to, jestli dám za sezonu 22 branek. Já dal těch 21, ale protože jsem byl zraněný a nemohl na jaře hrát, tak mi uznal výhru.
Máš i gólové příjmení, Libor Kozák ve Spartě také dává gól za gólem. Jak se takovým příjmením žije na Letné?
Je to příjemné… Dva Kozáci… Vždycky jsem se chlubil tím, že se jmenuji stejně jako on. To byl nejlepší střelec Evropské ligy. Musím ho teď napodobit co jen to půjde!
Podobní si ale příliš nejste.
Jsme úplně rozdílné typy. Já jsem menší postavy, on je dlouhán na hlavy. Jsem spíš do rychlosti. Ale ty góly bych chtěl střílet jako on.
Kdo je kromě něj tvým vzorem?
Ve Spartě mě dlouhodobě inspiroval David Lafata.
Jednou bys ho mohl třeba napodobit, ve Spartě teď odchovanci dostávají prostor.
To ano… Adam Hložek i Adam Karabec dostali šanci. Takže ta šance se dostat do áčka určitě je. Já se rozhodl jít do Teplic, byla to moje volba cesty. Doufám, že vyjde.
Jaké máš na Stínadlech cíle?
Chci se tu zocelit, poznat dospělý fotbal. Je to pro mě první zkouška mezi dospělými, tak doufám, že obstojím a vyjde to.
Co konkurence?
Ta je tu silná. Jsem rád, že tu můžu být s takovými hráči. Je to pro mě motivace, budu se od nich každý den učit.
Měl jste nabídky i odjinud?
Ano, měl, ale Teplice pro mě byly prioritní.
I proto, že se tu často hraje na tři stopery a dva útočníky?
Nevím, jestli je to pro mě důležité, ale jsem opravdu rád, že můžu být zrovna v Teplicích.
Je tu i Tomáš Grigar, který byl ve Spartě. Už jste se pobavili?
My spolu jezdíme z Prahy, takže ano. Už mě pošťuchuje, je to fajn. (úsměv)
