Admir Ljevaković: Post stopera byl pro mě výzva
Admir Ljevaković v úvodním vystoupení teplických fotbalistů v letní přípravě naskočil na netradiční pozici středního obránce, kde ho trenér Daniel Šmejkal využil při absencích Dimitrovskiho s Tsiskaridzem. Nakonec vše vyšlo na výbornou, protože žlutomodří na turnaji v Benátkách nad Jizerou ani jednou neinkasovali.
Dva poločasy jsi odehrál v pro tebe hodně nezvyklé roli stopera. Jaké to bylo?
"Pro mě to byla výzva, abych aspoň viděl, jak jsem na tom. Udrželi jsme to vzadu bez gólu, soupeři se nedostávali do vyložených gólových šancí. Myslím si, že ta defenziva byla na naší straně velmi dobrá."
Hrát stopera je něco jiného, než pozice defenzivního záložníka, která je ti vlastní, že?
"Je to tak. Jsi poslední hráč, a když něco zkazíš, hráč jde sám na branku. Klukům, co hráli vedle mě, jsem už před zápasy říkal, aby na mě mluvili, křičeli, pomáhali mi tím. Vyšlo to fakt dobře. Jsem spokojený, ale věřím, že se zase vrátím do té své zálohy."
Co ti dělalo největší problémy? To časté skákání?
"To ani ne, spíš mi vadilo odskakování útočníka směrem do středu hřiště proti balonu. Musel jsem pak vystupovat s ním. Pak jsem to měl daleko od brány. Bál jsem se, jestli mě někdo zajistí, nebo ne."
Ve druhém zápase jsi hlídal Milana Baroše, legendu české kopané...
"Ten druhý zápas s Mladou Boleslaví nám vyšel vzadu ještě lépe, než jak jsme hráli proti Hradci Králové. Baroš? O něm nemusím ani moc mluvit. Bylo vidět, že to je zkušený frajer, rychlý… Umí s míčem, umí si najít prostor. Bylo znát, že prožil skvělou fotbalovou kariéru. Snažil jsem se co nejvíc, abych mu jeho roli zkomplikoval. Myslím, že mi to vyšlo, nedostal se do žádné šance."
